Přeskočit na hlavní obsah

Vtipy zo Slovenska

Narazil som na pár dobrých vtipov. Su napisane vo slovenčině a spríjemnili mi popoludňajší odpočinok. Bavte sa;)

Žena s deťmi pri posteli chorého muža plače:
- Čo len s nami bude, čo len s nami bude?
Manžel sa zo všetkých síl zdvihne a hovorí:
- Ja zomieram, a ty mi dávaš hádanky!

Patológ:
"Máme radi otvorených ľudí, aj keď sa k nám správajú chladne."

Poslanec, ktorý opitý na priechode pre chodcov zrazil dvoch ľudí, sa na súde cez prestávku pýta sudcu, aký verdikt môže očakávať. Sudca odpovedá:
- No, ten, čo vám hlavou rozbil predné sklo, dostane päť rokov za vlámanie do auta a ten druhý, ktorého náraz odhodil na 15 metrov, dostane osem rokov za útek z miesta činu.

Bola taká zamilovaná do života, až si ho vzala.

Chcel by som zomrieť ako môj starý otec: v spánku, tichosti, bez starostí a nie revúc, kričiac v panike tak, ako jeho cestujúci.

Čo je s Ferom, dlho som ho nevidel.
-Otvoril si obchod.
-Naozaj? A s čím?
-So železnou tyčou.

Pacient informuje očného lekára, že slabo vidí do diaľky. Lekár mu ukáže rukou k oknu a spýta sa ho čo vidí.
- Slnko, pán doktor.
- No vidíte a kam ďalej by ste ešte chceli vidieť?

"Jááj sestrička, či je hnusná tá medicína!"
"To nie je medicína, ale obed!"

Zdravotná sestra sa nakloní nad posteľ a vraví pacientovi:
"Až príde lekár, povedzte mu niečo povzbudzujúce, lebo váš zdravotný stav mu robí veľké starosti."

Dedinský lekár je vášnivým poľovníkom. Raz po poľovačke sa ho manželka pýta:
”Tak čo, mal si dnes úspech?”
”Ja som spokojný,” vraví lekár, ”dva zajace a štyria noví pacienti.”

- Pán doktor, - hovorí hneď na úvod známy hypochonder, - všetko ma bolí!
- Tak ako vždy pán Novák? - usmeje sa doktor.
- Ešte viac pán doktor, ešte viac!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechny barvy konce

"Tak nám zabili Ferdinanda...

....pardon Voldemorta , paní McGonagalová . " Ač se o tom píše všude, včetně Denního věštce a recenze je na každém rohu, musím se i já podělit o zážitky z kina. Harry Potter a relikvie smrti část 2 ., to je to, čemu říkají vyvrcholení desetileté éry kouzelníka z Bradavic . Předně: knížky sem nečetl, filmy sem viděl všechny tento týden a co mi nebylo jasné sem si našel na Wikipedii. Takže řekněme tak něco mezi čtenářem a nečtenářem, vím toho víc než je ve filmech, ale méně než je v knihách. Co se stane ale na konci, jsem si schválně nečetl, aby mě film taky trochu překvapil, napnul a pobavil. Vezmu to od konce. Když shlédnu film a začnou titulky, mívám dva pocity, znáte to všichni. Jeden je úsměv na tváři, spokojenost na duši, prostě pohoda, spokojenost, film byl super a čumendu sem si užil. Druhý je když si řeknu, tak jako dobré no, ale radši sme mohli jít do hospody . A během filmu mám čas se napít, podívat se kolik je hodin, prostě zábava jak televizní noviny. A tentokrát? D...

Klíček v dlani

Vracím se domů po zvláštně prožitém dni a po hodně shibiii večeru s pocitem, že mít postel, která je jen moje, je jedna z nejlepších věcí na světě. V ruce žmoulám obyčejný malinký klíček, který mě dělí od mojí postele a procházím zkrz centrum dění na Baťově, kolme Společenského domu, kde to ovšem žije asi hlavně v sobotu večer.Vidím okna vibrující pod tlakem beatu z diskotéky; refletory prosvítající skrze škvíry mezi težkými závěsy; spoustu mladých lidí čekajících na noční autobus; pobíhající teenagery jen tak v tričku; párečky líbající se na lavičkách; mladíka čůrajícího do porstřed okrasného záhona; partičku, která hraje flašku, ale vítězí ten, kdo se trefí do odpadkového koše z dálky, jinak sbírá střepy. A přehlédl jsem jistě nějaké zvracející za rožkem či v keříku. Ještěže mám svoji postel..