pondělí 24. listopadu 2008

Milý Ježíšku!

Venku už začíná chumelit a mrznout, v obchoďácích už věšejí baňky kde se dá a zpívající Santa číhá za každým regálem. Za měsíc jsou tady Vánoce. Svátky pohody a klidu, ale taky dárečků:) Doufám že mi letos přineseš zase nějaké dárečky, byl jsem totiž celý rok moc hodný a poslouchal jsem. Píšu ti proto abych ti výběr dárků usnadnil. Sám vím jak je těžké vymýšlet nápadité a praktické dárky třeba na narozeniny. Rozhodně nehodlám vánoční stromeček nějak ořezávát, takže pokud bys mi pod ním chtěl udělat hromádku, pěkně by sis poškrábal zadek!
Stejně jako každý rok si pro sichr, že by se pod smrčkem skutečně nic neobjevilo kupuju velké dárky sám. V loni to byl třeba foťák a letos kolo a notebook. To pak když dostanu třeba jen ponožky tak mám aspoň něco z čeho mám radost.Tak a teď k samotným dárečkům. Když už jsme u tech ponožek, tak ponožky ne! Mám jich asi 50 párů v zásobě, takže opravdu ne. Mám rád praktické dárky,protože udělají radost a zároveň poslouží. Co se oblečení týče, je pár věci které by se mi hodily. Tak třeba lyžařské kalhoty se šrákama, nějaké kvalitní trenky na spaní, softshellová mikina, kalhoty Rejoice. K notebooku by se mi hodila myška, nejlépe bezdrátová. Ale není to nutné. Taky bych ten notebook potřeboval v něčem přenášet, takže taková brašna na notebook by mi taky udělal,a radost. Klid na duši by mi udělal např. zámek na kolo, protože jeden nikdy nestačí a lapkové neznají meze. Moje kolo má stříbrno-modrou barvu, takže zámek by neměl být jak pěst na oko;) Nemám nic ani proti věcem na spotřebování. Taková láhev dobrého vína, zahřeje stejně jako mikina...nebo pěkně vonící pánský sprchový gel, taky bude mít své místo...
Víc mě toho snad nenapadá. Po ničem v zásadě netoužím, jsme spokojený s tím co mám. Ale kdyby přece si mi chtěl udělat radost a chtěl obohatit můj život pěkným dárkem, dej pozor, aby si mi ho nedal dvakrát. Že bys v tom shnou zapomněl, že už jeden takový máš;)
A hlavně, ať se lidi máji rádi!:)
Děkuju ti, Ježíšku...

středa 1. října 2008

Recept

Maso na bramborech
Jednoduchý recept, při kterém nenaděláte moc nádobí moc se u něj nenadřete a je poměrně rychlý.

Pro 4 porce budeme potřebovat:
- 600g masa (vepřová kotleta)
- 800g brambor cca
- tři středně velké cibule

- kousek špeku
- olej
- libovolnou kořenící směs či koření podle chuti
- 100ml tatarské omáčky
- 300ml jogurtu nebo zakysané smetany
- dva stroužky česneku
- hromadu zelenin (okurky, rajčata, papriky,...)

Příprava:
Když to jde, tak den předem si do misky naložíme maso do směsi oleje s kořením.
Pozor! s olejem to nepřehánět, jen pár kapek, aby maso nebylo suché. Když to nejde uděláme to teď.
Nejprve ale začneme dresingem, aby se česnek trochu rozležel, než se zbytek udělá. Do malé misky dáme jogurt nebo smetanu, tatarku a rozmačkáme česnek. Pořádně promícháme a necháme uležet.
Do hlubokého plechu (takový ten normální do trouby) dáme na kostečky nakrájená špek a na p látky nakrájenou cibuli. Pokapeme olejem z masa, aby se brambory nepřipékali a o zbytek se postará špek.
Na to rovnoměrně rozložíme na tenké plátky nakrájené a oškrábané brambory. Na vrstvu brambor pak po celé ploše rozp
rostřeme nachystané maso. A celý plech pokapeme zbytkem oleje s kořením. Pozor na množství oleje, aby jídlo pak nebylo noc mastné. Pokud je koření málo můžeme ještě navrch přisipat.
Plech strčíme do trouby rozehřáté na 250°C a necháme péct.
Mezitím si na kostky nakrájíme zeleninu a déme do misky.
Sledujeme maso a jakmile má tu správnou upečenou barvu troubu vypneme a necháme ještě chvíli dělat.
Potom plech vytáhneme a společně se zeleninou a dresingem servírujeme. Můžeme podle libosti dochutit, ale myslím nebude třeba,
Dobrou chuť!

úterý 30. září 2008

Když Svišť táhne Devatenáctku

Jedu tahle autem domů a najednou "prask" a spojka nespojkuje. Pedál jde na volno. Celkem běžná závada u starších aut. Lanko není věčné a když se na spojku věčně šlape, prostě se časem utrhne. Byl jsem 200m před domem, takže jsem v klidu dojel a zaparkoval. Jenže auto bylo nepojízdné. Nezbývalo tedy než auto do autoservisu odtáhnout. Devatenáctku jsem zapřáhl za vypůjčeného Sviště a jeli jsme. Moje auto řídila Katka já jsem řídil Sviště. Táhnout auto je hodně náročné, člověk musí dávat pořád pozor a musí být velmi opatrný. Při výjezdu na hlavní cestu u Živy směrem ke kruháči, jsem však opatrnosti nedbal a rozjel se se příliš rychle na to, že jsem měl za sebou auto. Ozvala se malá rána a ve zpětném zrcátku jsme uviděl, že je zle.Trhavým pohybem rychlého rozjezdu jsem na taženém Renaultu 19 vytrhl tažné oko i s celou masku s nárazníkem. Ne plasty, ale celý přední rám byl v nezvyklé poloze. Padlo pár sprostých slov, ale jeli jsme dál. Kdo by čekal, že tažné oko bude spojeno s rámem auta tak nepevně. Možná stáří možná to tak prostě je.V tom nejbližším dobrém autoservisu mě majitel odmítl s tím, že "jeho kluci" jsou nemocní a že to bude nadlouho. Odkázal mě na autoservis na Chludovce. Auto jsme tedy odtáhli tam a nechali si ho tam cca týden a dnes si ho mám vyzvednout.
Oprava stála 3537,-kč
Možná kdybych si pozval automechanika na zahradu a on mi to vyměnil na místě, bylo by to levnější.
Příště budu opatrnější.

středa 27. srpna 2008

Dva měsíce prázdnin

I přesto, že už tři roky jsou pro mě jako pro pracujícího člověka prázdniny jen slovo a ne volno, vnímám toto období jinak než zbytek roku. To asi všichni ale, léto je v plném proudu, "nefunguje" skaut, 90% mých přátel jsou studenti a prázdniny mají, takže to ani tak nevnímám. Je to prostě suprovní období ruku, vždycky se na něj těším. A i když bych mohl jet na dovolenou klidně v září nebo kdykoliv, už to není ono.

A co se za ty mé dva měsíce odehrálo? Začaly tradičně táborem. Skautským jak jinak. Letos byl ve velkém-westernovém-stylu. A byl ve Vřesovicích. Tábořiště, které nám padlo do oka patří skatům z Ratíškovic. Tak třeba tam pojedeme i na rok.
Dlouho připravovaná Tuning Party u Johna čili velká oslava narozenin letos vůbec nebyla u Johna,ale z nouzových důvodu se konala u klubovny. Čímž jsme porušili, dlouho dodržované, nepsané pravidlo, že v klubovně a u klubovny se nedělají žádné akce.Snad naposled. Oslavu s přáteli předcházela velká oslava rodinná, ve vánočním stylu (dárky, stromeček...) den předtím.
Aby to nebyly prázdniny nudné, bylo mi ukradeno kolo.Bylo drahé. Bylo zamčené před obchodem a bylo hned fuč. Obstrukce s policií proběhli avšak nečekám od toho nějaký kladný výsledek. Takže jezdím na segřiném, stejně na něm nejezdí:)

Jeden víkend jsem strávil poznáváním českých krajů. Přesněji Pálava a Lednice. Moc pěkné to tam mají, ale příště bych tam jel na kole. Jenže když mi ho ukradli....Noc jsme strávili v Kempu Pálava u hráze nových mlýnů. Opravdu fajn víkend.
No a na závěr dlouho očekávané sjíždění Vltavy. 4 dny na vodě , z toho dva bylo zima a pršelo. Ujetých (upádlovaných) 65 ř.km. Cvakli jsme se 4krát. A 15 hodin jsme strávili ve vlaku. Celkem pěkná bilance:)

sobota 17. května 2008

Mám to ale těžký život.

Moje máti zásadně, nedává do koupelny čisté ručníky když ty špinavé dá do pračky, neobleče čisté povlečení na peřiny, když ty staré dá do praní a nedává nové sáčky do koše, když ten plný vynese.
Sakra.
Pak to dopadá tak, že vylezu z vany a nemám se čím utřít ,páč když tam člověk leze předpokládá, že v koupelně bývá ručník. Když přijdu později večer unavený domů, musím si ještě natáhnout prostěradlo a povléct peřiny a nebo najít sáčky do koše a nainstalovat je zrovna, když mám ruce plné odpadku..

neděle 11. května 2008

Brumov

V sobotu 10.5. jsme byli na výletě v Brumově-Bylnici. Hlavně teda na hradě. Znám pár lidí z Brumova a všichni okolo mě tam byli, takže dost důvodu pro výlet. Navíc jsme se byli podívat v rekreačním centru Pohoda, známém spíše pod názvem "sidonka". Dost mě překvapilo svou velikostí (spíš malostí) a svým umístěním. Zřícenina hradu Brumov mě celkem oslovila. Pěkný výhled, příjemné prostředí, zajímavá expozice ve sklepeních hradu a hudební festival který zrovna začínal.
Těm, kteří tam ještě náhodou nebyli mohu jen doporučit.



úterý 29. dubna 2008

Zákaz odbočení vlevo!

V honbě za úsporami pohonných hmot přichází americká doručovatelská společnost UPS s revoluční myšlenkou – nezatáčet vlevo. Zdá se to absurdní, ale podle firemního odborníka na plánování tras Toma Dowdyho omezení zatáček vlevo v loňském roce ušetřilo firmě asi patnáct milionů dolarů.

o se rovnalo přibližně dvaceti milionům litrů benzinu.

Důvodem je podle něho velká spotřeba nákladních vozů v momentě, kdy při odbočování vlevo nejdříve čekají na místě při dávání přednosti v jízdě. Podle jeho výpočtů má totiž stojící doručovatelské auto, většinou hmotnější dodávka, zbytečně vysokou spotřebu a také dochází k většímu opotřebení motoru.

Při plynulé jízdě s pravotočivými zatáčkami vyjde celá cesta mnohem úsporněji. Pro letošní rok tak firma předělala veškeré navigační systémy GPS a nastavila digitální mapy tak, aby na trase zdržovalo co nejméně odboček vlevo. Firemní plánovači letos počítají s úsporou až pět set milionů dolarů.

Problémy s cenou ropy řeší i další firmy, o zavedení "levotočivého zákazu" však zatím neuvažují. "O doslovném omezení zatáčení na levou stranu neuvažujeme. My využíváme takzvanou metodu Tour Design. Ta měří zatížení tras a pomocí ní zjišťujeme časové a finanční úspory na trasách po celé Evropě," říká mluvčí DHL Express Pavla Křapová.

"Je to spíše k úsměvu. Moc si nedovedu představit, že bych svým řidičům říkal, aby nezatáčeli na jednu stranu," říká majitel autodopravy Ponyexpress Milan Sůra. I on se snaží uspořit naftu spíše zkoumáním nejkratších a nejméně frekventovaných tras.

Běžní řidiči osobních aut si z milionových úspor pohonných hmot u společnosti, jejíž vozy najezdí stovky milionů kilometrů ročně, brát příklad nemusí. Úsporu při "nezatáčení" vlevo by totiž v rozpočtu vůbec nepostřehli.

Autor: Pavel P. Novotný MF DNES

sobota 5. dubna 2008

Znáte ten pocit?

Jedu autem. Po celém dni kdy jsem dobrovolně a z vlastní zájmu vytvářel hodnoty, vykonával práci bez nároku na jakoukoliv odměnu. Všichni se kterými jsme se ten den viděl, a kteří onu činnost páchali se mnou jsou již jinde. Každý na místě kde je spokojený, někdo sám někdo s jinými lidmi každý prostě jak si to naplánoval.Všichni řekneme zaslouženě a každý jinak svým způsobem odpočívají. Myslím že práce, ona páchaná činnost ten den se vydařila na 98% a zážitky z ní jsou stoprocentní. A to i díky mé zásluze, protože jsme to všechno vcelku dobře naplánoval. Ale i díky všem lidem co se podíleli na bytí té akce.A k tomu všemu z autorádia hraje trochu starý diskotékový hit který jsme zbožňoval! Nebyl moc známy, ale mě dostal a teď ve mě vyvolával vzpomínky. K tomu všemu celou cestu jedu sotva 50km/h, protože vůbec nikam nespěchám a vím že mě čeká relax. A že za sebou mám fajn den.
Zkuste se vcítit....znáte ten pocit?

úterý 25. března 2008

Lidstvo vymře po motoru...



Lidi jezdí jako prasata. Jasným důkazem toho jen nejen hromadná nehoda ze čtvrtka 20.3., ale i moje vlastní zkušenost ze silnic a to moc nejezdím. A nějaké výmluvy na počasí a špatný stav vozovky ať vykládají někde jinde. Je sice pravda, že naše D1 je největší parkoviště ve střední Evropě, velmi často přirovnávané k tankodromu, a že sněhové, nazývejme to vánice ne bouřky, k bezpečnosti jízdy nepřispějí, ale formulace:"přizpůsobit jízdu podmínkám a stavu vozovky", jak se praví v silničním zákoně asi má své opodstatnění a velmi často se na ni kašle.
A pak to dopadá tak že se na D1 srazí téměř 200 aut, den na to, kdy se dálnice ve 3.00 ráno zprovoznila, se tak stane hromadná nehoda znova. Podobná situace se stala dnes na A1 v rakousku kde se hromadne srazilo více než 80 aut.A to A1 je oproti naší D1 100 a 1. Druhá věc je to že naše nejstarší dálnice, která se začala stavět už v roce1939 a později 1967, není na podobné situace vůbec připravena a naše policie už vůbec ne takže zde "uvízlo" 20 000 lidí.
Ješteš pár čísel:
Ve čtvrtek na D1 bylo zraněno 30 lidí t zoho 8 težce 2 bojovali dlouho o živo ale nikdo nezemřel. V úterý na A1 30 zraněných 5 ve vážném stavu a nejméně 1 človek zemřel.
V loňském roce zemřelo na českých silnicích 1123 lidí, tedy o 17,5 procenta víc než v roce 2006, kdy policisté evidovali 956 obětí dopravních nehod.
Vyplývá to z předběžných policejních statistik.

V pondělí policisté zaregistrovali 286 nehod. Loňské velikonoční pondělí se sice stalo 309 havárií, ale pouze jedna si vyžádala lidské životy.

Také celkový počet usmrcených osob za tři sváteční dny je letos vyšší než loni. Při nehodách v letošním roce zemřelo deset lidí, v roce 2006 to bylo osm.
Klesl však celkový počet nehod. Zatímco letos jich bylo 868, loni téměř o 400 více.
O letošních Velikonocích zemřeli při nehodách v sobotu tři lidé a v neděli dva. V roce 2006 byla sice sobotní bilance o tři tragické případy vyšší, v neděli ale naopak zemřel jen jeden člověk.

neděle 9. března 2008

I'm walking

Po dlouhé době opět píšu;)
Ve středu se mi stala celkem vtipná situace. Jedu si tak autem ze služební cesty ze Zlína směr Otrokovice. Již při startovaní na Mokré se auto těžko chytalo, ale nějak sem tomu nevěnoval pozornost. Už při vyjíždění z křižovatky u Sparu na hlavní auto nějak divně poskakovalo, těsně po tom co jsme si řekl, že na Agip nepojedu, páč se tam blbě jede a počkám až třeba na ÖMV, páč kontrolka stavu benzínu svítila jak zběsilá již několik desítek kilometrů. Kolik to jsem však netušil. Jenže vzápětí někde před zastávkou MHD Podhoří sem už věděl že těch kilometrů bylo dost na to, aby v autě došel kompletně benzín a auto nemohlo pokračovat v krasojízdě. Tak jsem dojel na setrvačnost na zastávku a s přiblblým úsměvem jsem se vydal na nejbližší benzínku-již zmíněný Agip. Zde jsem zakoupil kanystr s 5 litry naturalu 95 a kráčel jsem zpátky k autu abych mohl obsah kanystru slavnostně přesunout do nádrže auta a směle pokračovat v cestě domů.
Poučení? Sice jsme nešel daleko, ale všude nejsou benzínky každých 500m jako ve Zlíne, takže příště si dám sakra pozor kolik mám benzínu:)

Přikládám jeden bonus: Reklamu která se mi vybavila okamžitě po dojetí auta:D