pondělí 26. února 2007

1060

Je pondělí po docela hodně nabouchaném víkendu. Myslím, že všichni, co čtou, tak ví co tím "nabouchaný" myslím. Hlavou se mi dnes v práci honilo asi tísícšedesát myšlenek a jedna z nich taky byla, že asi zruším svůj blog, protože mám pocit, že jsou věci, které bych neměl říkat celému světu , ale jen mezi 4 očima. Možná se z toho ale vyspím a možná taky ne.

čtvrtek 22. února 2007

Hľadám ťa - ajsíkjů

Dostal jsem mailem vtipný text o tom jak poznám, že žiju v roce 2007...třeba tak, že bez přemýšlení zadám svůj PIN mikrovlnce, mám již 4 roky stejné pracovní místo, ale tři různé firmy, po dlouhém dni v práci se doma hlásím firemním jménem v telefonu. Ale taky tak, že posílám mail kamarádovi, který sedí hned vedle mě, že když ráno vstanu, ještě před kafem spustím Outlook, propadnu panice, když vyjdu z domu bez mobilu a vrátím se pro něj, že při úsměvu nakláním hlavu...:-) nebo taky, že jsem ztratil kontakt s přáteli, kteří nemají mail...A co je na tom všem kromě toho, že se tomu zasměju smutné? Že je to všechno pravda! Kdo je z roverů nejméně informovaný člověk? John. A proč? Zkuste tipovat.... jo, nemá mail. Co myslíte, že udělám první když přijdu domů z práce? Přečtu si maily a zapnu ICQ. Nebo, zkuste někdy nechat mobil ráno doma. Budete celý den nervozní. Proč jsou lidi na ICQ neviditelní, nechtějí, aby jim někdo psal? Nebo proč mají ve statusu napsáno, nepište mi jsem napruzený! Tak proč je přihlášený když nechce, aby mu někdo psal. Jste nezvozní, když vám za celý den nepřijde jediná zpráva nebo mail? Já nevím, mě se to nestává. To není, že bych se chlubil, to je žalostný fakt. Proč se problémy mezi lidmi řeší pomocí SMS, mailem nebo na ICQ? Proč si kamarádi, kteří se vidí přes týden názory vyměňují v komentářích na blogu, v diskuzích nebo na chatu? Proč si lidi píšou blogy? To si jako neumějí popovídat normálně mezi 4 očima? Taky to dělám, že si osobní problémy řeším přes SMS nebo ICQ. Dělám to nerad, ale v tu chvíli je to jdnodušší, než to v hlavě tutlat a řešit to později. Dnes už se na ICQ můžu vidět s 80% všech kamarádu, se kterými si mám co říct a dokonce i s těmi, se kterými si toho říct moc co nemám, ale mám je v kontakt listu. Od té doby, co má můj nejlepší kamrád internet a ICQ, tak jsme spoju přestali chodit na pivo. Občas teda jo, ale...Je ICQ šetřič času (nemusím se s těma lidma scházet a složitě se domlouvat), nebo je to žrout času a kecáním (o ničem) trávím obrovskou spoustu času, který by se dal trávit jinak. Všichi trávíme u počítače velkou část našeho života, napadlo mě, že zkusím za každou hodinu co strávím u počítače, strávit hodinu v přírodě, nebo aspoň na procházce. Jen za napsání tohodle spotu bych ušel 3km lehkou chůzí mezi stromy. Takže myslím, že teď budu trávit hodně času v přírodě a na procházkách. Ale třeba taková pořádná akce, jako bude teď o víkendu se taky počítá. Takže za víkend naběhám hodiny na počítač:)...ale co když už pak na kompenzaci přírodou nebude zbývat čas??

pondělí 19. února 2007

ujela mu "Ovečka"

Mám pocit, že je čas napsat další spot... Je sice pravda, že spisovatel ze mě asi (asi určitě) nikdy nebude, ale občas se najde pár věcí, se kterými se chci podělit s ostatními. Možná bych měl začít víc číst, abych mohl víc psát.
Sobotní ples, tedy ples hasičský, fašankový, mi udělal další obrázek, jak může takový ples vypadat. Kromě toho, že panu kapelníkovi ujela "Ovečka" a další songy, které se střídaly v rytmu polka, polka, valčík, polka, polka, polka, ploužák, valčík, polka,....bylo docela komické, jak s průběhem večera přibývala společenská únava a naproti tomu odpadaly společenské konvence. A při pohledu na dvouřad držící se kolem ramen, který zpívaje mě neznámou lidovou píseň osvěžoval se domácí slivovicí jsem si říkal, co ti všichni asi dělají. Kdo je pan ředitel, kdo je paní, učitelka, kdo je pan obchodník, kdo je paní v trafice, kdo je pán za volantem, kdo je pán s lopatou,... Nakonec se všichni klátili ve stejném rytmu na jakoukoliv hudbu. Když jsem si představil, že domů pojedu s první cenou tomboly v náručí, chtěl jsem tu vepřovou hlavu raději nevyhrát. Když jsme se ale dověděli, že na 25 cen v tombole připadá asi 2000 losů můj strach o první cenu odpadl. A nedoufal jsem už ani v plastový barel či dřeváky:)

neděle 11. února 2007

Milý deníčku

Nebo spíš milý blogíčku? Při zakládání tohodle blogu mě napadla otázka, proč to vlastně dělám? Proč to vlastně všichni dělají? Když se ještě děníky psali do deníku a schovávali se pod polštář, tak si je četl většinou jen pisatel, tedy spíš pisatlka, protože neznám mnoho kluků, co by si psalí deník. Myslím že lidé mají potřebu se vyjadřovat, dávat najevo své pocity a názory ostatním. To bylo asi to, co mě vedlo k tomu, založit si blog. A proč tady a teď? No, protože sem si tady a teď četl V cilindru, a to mě inspirovalo k tomu, abych své myšlenky o blogu zrealizoval. Jako shodou náhod se ke mě dostaly dva články z Novinek.cz jeden byl zápis z blogu mladén pisalele na Novinkách o ůrovni diskůzí pod články. Psal že, takového zvěrstva se dále nechce účastnit a tak si založil blog a své názoy a pocity bude vyjaldřivat takhle. Další článek se týkal "průkopníka" českého blogingu, Ostravaka Ostavskeho. Článek o tom že vydává poslední, šestou, knihu ze svými zapisky a že se "stahuje z výsluní". Nikdy jsem jeho zápisky nečetl, ale několik řádek se ke mě dostalo, jako asi ke každému. Takže k tomu abyste dnes mohli oslovit několik desítek tisíc lidí stačí jen internet.Žádné knihy nebo čsopisy. Prostě jen blog, o kterém může vědět jen někdo nebo všichni. Takže vzhůru do psaní a žádné schovávání pod polstář!