Přeskočit na hlavní obsah

Hľadám ťa - ajsíkjů

Dostal jsem mailem vtipný text o tom jak poznám, že žiju v roce 2007...třeba tak, že bez přemýšlení zadám svůj PIN mikrovlnce, mám již 4 roky stejné pracovní místo, ale tři různé firmy, po dlouhém dni v práci se doma hlásím firemním jménem v telefonu. Ale taky tak, že posílám mail kamarádovi, který sedí hned vedle mě, že když ráno vstanu, ještě před kafem spustím Outlook, propadnu panice, když vyjdu z domu bez mobilu a vrátím se pro něj, že při úsměvu nakláním hlavu...:-) nebo taky, že jsem ztratil kontakt s přáteli, kteří nemají mail...A co je na tom všem kromě toho, že se tomu zasměju smutné? Že je to všechno pravda! Kdo je z roverů nejméně informovaný člověk? John. A proč? Zkuste tipovat.... jo, nemá mail. Co myslíte, že udělám první když přijdu domů z práce? Přečtu si maily a zapnu ICQ. Nebo, zkuste někdy nechat mobil ráno doma. Budete celý den nervozní. Proč jsou lidi na ICQ neviditelní, nechtějí, aby jim někdo psal? Nebo proč mají ve statusu napsáno, nepište mi jsem napruzený! Tak proč je přihlášený když nechce, aby mu někdo psal. Jste nezvozní, když vám za celý den nepřijde jediná zpráva nebo mail? Já nevím, mě se to nestává. To není, že bych se chlubil, to je žalostný fakt. Proč se problémy mezi lidmi řeší pomocí SMS, mailem nebo na ICQ? Proč si kamarádi, kteří se vidí přes týden názory vyměňují v komentářích na blogu, v diskuzích nebo na chatu? Proč si lidi píšou blogy? To si jako neumějí popovídat normálně mezi 4 očima? Taky to dělám, že si osobní problémy řeším přes SMS nebo ICQ. Dělám to nerad, ale v tu chvíli je to jdnodušší, než to v hlavě tutlat a řešit to později. Dnes už se na ICQ můžu vidět s 80% všech kamarádu, se kterými si mám co říct a dokonce i s těmi, se kterými si toho říct moc co nemám, ale mám je v kontakt listu. Od té doby, co má můj nejlepší kamrád internet a ICQ, tak jsme spoju přestali chodit na pivo. Občas teda jo, ale...Je ICQ šetřič času (nemusím se s těma lidma scházet a složitě se domlouvat), nebo je to žrout času a kecáním (o ničem) trávím obrovskou spoustu času, který by se dal trávit jinak. Všichi trávíme u počítače velkou část našeho života, napadlo mě, že zkusím za každou hodinu co strávím u počítače, strávit hodinu v přírodě, nebo aspoň na procházce. Jen za napsání tohodle spotu bych ušel 3km lehkou chůzí mezi stromy. Takže myslím, že teď budu trávit hodně času v přírodě a na procházkách. Ale třeba taková pořádná akce, jako bude teď o víkendu se taky počítá. Takže za víkend naběhám hodiny na počítač:)...ale co když už pak na kompenzaci přírodou nebude zbývat čas??

Komentáře

El píše…
Dostal jsi mě. Ne že bych tohle všechno nevěděla, ale takhle shrnuté a nemilosrdně popsané působí jako velké černé závaží na duši. Řeknu ti... nic moc na dobrou noc.
ivo píše…
jj, všechno pravda. jen s tim icq to mam trochu jinak. sice ho mam, ale asi jen pod natlakem doby. denne mu totiz venuju tak pul hodky. asi proto, ze se mi v zime moc nechce ven...
icq mi prijde hodne neosobni, neumim totiz poznat, co si lide mysli. jako podle prizvuku, tonu hlasu, usmevu nebo jine mimiky. asi proto jeste vic casu travim v hospode, nez na icq (ale kdyz to rozpocitam na cely tyden, tak ten rozdil neni tak velky, fakt!)
ale s mobilem to mam asi stejne. kdyz ho nemam, jsem jak bez ruky. kdyz ho mam zapnuty, je mi jedno kde je, pac se vzdycky ohlasi sam. ale kdyz zapnuty neni a ja to zjistim az vecer...
El píše…
Jenomže na druhou stranu... tady něco kritizujem, ale když náhodou víme o někom, kdo třeba internet nemá, tak se do něj rýpe tak dlouho, dokud si ho nepořídí, že? Nebo když někdo nemá mobil s barevným displejem, tak proč ho s mírným nádechem arogance nepopíchnout otázkou, kdy si koupí nový...

Populární příspěvky z tohoto blogu

Existuje Santa Claus?

Na světě je asi dvě miliardy dětí (osoby mladší 18 let). Protože Santa nenavštěvuje děti Muslimů, Hindů, Židů a Buddhistů, snižuje to počet navštívených na 15%, čili asi 378 miliónu (podle Úřadu pro Populaci). Průměrná hodnota 3.5 domácnosti na dítě znamená 108 miliónů domů, přičemž předpokládáme existenci alespoň jednoho hodného dítěte v každém. Santa pracuje o Vánocích zhruba 31 hodin, díky různým časovým zónám. Předpokládejme, že cestuje na západ (což je logické). Celkově to znamená 967.7 návštěv za sekundu. To znamená, že pro každý Křestaňský dům s hodným dítětem má Santa asi 1/1000 sekundy na zaparkování saní, vysednutí, sestup krbovým komínem, naplnění ponožek, snědení občerstvení, které pro něj bylo připraveno, výstup komínem, nasednutí do sani a přesun k dalšímu domu. Když předpokládáme, že těchto 108 milionů domů je rovnoměrně rozloženo okolo Země (což není pravda, ale postačí to pro naše výpočty) znamená to 0.78 mil mezi dvěma domy, celkově 75.5 miliónů mil, nepočítaje přestá

Klíček v dlani

Vracím se domů po zvláštně prožitém dni a po hodně shibiii večeru s pocitem, že mít postel, která je jen moje, je jedna z nejlepších věcí na světě. V ruce žmoulám obyčejný malinký klíček, který mě dělí od mojí postele a procházím zkrz centrum dění na Baťově, kolme Společenského domu, kde to ovšem žije asi hlavně v sobotu večer.Vidím okna vibrující pod tlakem beatu z diskotéky; refletory prosvítající skrze škvíry mezi težkými závěsy; spoustu mladých lidí čekajících na noční autobus; pobíhající teenagery jen tak v tričku; párečky líbající se na lavičkách; mladíka čůrajícího do porstřed okrasného záhona; partičku, která hraje flašku, ale vítězí ten, kdo se trefí do odpadkového koše z dálky, jinak sbírá střepy. A přehlédl jsem jistě nějaké zvracející za rožkem či v keříku. Ještěže mám svoji postel..

"Tak nám zabili Ferdinanda...

....pardon Voldemorta , paní McGonagalová . " Ač se o tom píše všude, včetně Denního věštce a recenze je na každém rohu, musím se i já podělit o zážitky z kina. Harry Potter a relikvie smrti část 2 ., to je to, čemu říkají vyvrcholení desetileté éry kouzelníka z Bradavic . Předně: knížky sem nečetl, filmy sem viděl všechny tento týden a co mi nebylo jasné sem si našel na Wikipedii. Takže řekněme tak něco mezi čtenářem a nečtenářem, vím toho víc než je ve filmech, ale méně než je v knihách. Co se stane ale na konci, jsem si schválně nečetl, aby mě film taky trochu překvapil, napnul a pobavil. Vezmu to od konce. Když shlédnu film a začnou titulky, mívám dva pocity, znáte to všichni. Jeden je úsměv na tváři, spokojenost na duši, prostě pohoda, spokojenost, film byl super a čumendu sem si užil. Druhý je když si řeknu, tak jako dobré no, ale radši sme mohli jít do hospody . A během filmu mám čas se napít, podívat se kolik je hodin, prostě zábava jak televizní noviny. A tentokrát? D