Přeskočit na hlavní obsah

Znáte ten pocit?

Jedu autem. Po celém dni kdy jsem dobrovolně a z vlastní zájmu vytvářel hodnoty, vykonával práci bez nároku na jakoukoliv odměnu. Všichni se kterými jsme se ten den viděl, a kteří onu činnost páchali se mnou jsou již jinde. Každý na místě kde je spokojený, někdo sám někdo s jinými lidmi každý prostě jak si to naplánoval.Všichni řekneme zaslouženě a každý jinak svým způsobem odpočívají. Myslím že práce, ona páchaná činnost ten den se vydařila na 98% a zážitky z ní jsou stoprocentní. A to i díky mé zásluze, protože jsme to všechno vcelku dobře naplánoval. Ale i díky všem lidem co se podíleli na bytí té akce.A k tomu všemu z autorádia hraje trochu starý diskotékový hit který jsme zbožňoval! Nebyl moc známy, ale mě dostal a teď ve mě vyvolával vzpomínky. K tomu všemu celou cestu jedu sotva 50km/h, protože vůbec nikam nespěchám a vím že mě čeká relax. A že za sebou mám fajn den.
Zkuste se vcítit....znáte ten pocit?

Komentáře

El píše…
;o)
Tak tak...

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zákaz odbočení vlevo!

V honbě za úsporami pohonných hmot přichází americká doručovatelská společnost UPS s revoluční myšlenkou – nezatáčet vlevo. Zdá se to absurdní, ale podle firemního odborníka na plánování tras Toma Dowdyho omezení zatáček vlevo v loňském roce ušetřilo firmě asi patnáct milionů dolarů. o se rovnalo přibližně dvaceti milionům litrů benzinu. Důvodem je podle něho velká spotřeba nákladních vozů v momentě, kdy při odbočování vlevo nejdříve čekají na místě při dávání přednosti v jízdě. Podle jeho výpočtů má totiž stojící doručovatelské auto, většinou hmotnější dodávka, zbytečně vysokou spotřebu a také dochází k většímu opotřebení motoru. Při plynulé jízdě s pravotočivými zatáčkami vyjde celá cesta mnohem úsporněji. Pro letošní rok tak firma předělala veškeré navigační systémy GPS a nastavila digitální mapy tak, aby na trase zdržovalo co nejméně odboček vlevo. Firemní plánovači letos počítají s úsporou až pět set milionů dolarů. Problémy s cenou ropy řeší i další firmy, o zavedení "lev...

Všechny barvy konce

"Tak nám zabili Ferdinanda...

....pardon Voldemorta , paní McGonagalová . " Ač se o tom píše všude, včetně Denního věštce a recenze je na každém rohu, musím se i já podělit o zážitky z kina. Harry Potter a relikvie smrti část 2 ., to je to, čemu říkají vyvrcholení desetileté éry kouzelníka z Bradavic . Předně: knížky sem nečetl, filmy sem viděl všechny tento týden a co mi nebylo jasné sem si našel na Wikipedii. Takže řekněme tak něco mezi čtenářem a nečtenářem, vím toho víc než je ve filmech, ale méně než je v knihách. Co se stane ale na konci, jsem si schválně nečetl, aby mě film taky trochu překvapil, napnul a pobavil. Vezmu to od konce. Když shlédnu film a začnou titulky, mívám dva pocity, znáte to všichni. Jeden je úsměv na tváři, spokojenost na duši, prostě pohoda, spokojenost, film byl super a čumendu sem si užil. Druhý je když si řeknu, tak jako dobré no, ale radši sme mohli jít do hospody . A během filmu mám čas se napít, podívat se kolik je hodin, prostě zábava jak televizní noviny. A tentokrát? D...