Přeskočit na hlavní obsah

PowerShot!


Dnes jsem celé odpoledne strávil klikáním. Brouzdal jsem po netu a nevím jak, ale dostal jsem se k foťákům. Už dlouho mám v plánu vyměnit svůj kanón(Canon A60).Ve své době jeden z nej kopmaktů na trhu, který dostal mnoho ocenění. Ale, kde jsou ty časy. Ne že by už byl na fotohřbitově, ale už je to stařík a nemá tam daleko. Občas zlobí a má něco(a někoho-tím nemyslím sebe) za sebou. Mám ho již 40 měsíců(něco přes 3 roky) a za tu dobu technika značně pokročila a s ní i moje nároky. Takže současné funkce pro mě již nejsou dostačující, a proto jsme se začal pokoukávat po novém. Dnešní nabídka fotoaparátu a vůbec veškeré elektroniky je tak široká, že zorientovat se, dá dost práci. Naštěstí tomu trošinku rozumím a vím co chci, tudíž to bylo jednodušší. Při výběru čehokoli si člověk musí dát otázku co chce a pak podle toho vybírat (a že je z čeho). Moje první otázka nebyla jestli na to mám prachy. Nemám( i když ráno jsme se ještě měl:( ). Ptal jsem se sám sebe:Chci opět Canon nebo dám přednost jiné značce?Lákal mě totiž i Panasonic (mám s ním pár zkušeností). Pak jsme si ale odpověděl, že chci Canon, protože je mi ta značka sympatická, je zárukou kvality a jsem na ni zvyklý stejně jako na ovládání, které je pro mě velmi ergonomické (prostě jednoduché a pochopitelné i bez návodu).
Další otázka se již týkala peněz. Je totiž důležité, kolik peněz do toho chci investovat, páč od toho se to vše odvíjí a navíc se výběr velmi zúží.Nuže, další otázky probíhali v technické duchu. Kompakt nebo ultrazoom(ne, zrcadlovku opravdu nepotřebuju), kolik Mpx, jaký displej, jaký blesk, jaký hledáček, jakou barvu(ano i ta je důležitá).A dál už se velice rozhodovat nedá, když už je to od jedné značky, protože takové ty serepetičky a vychytávky už tam jsou stejné.Takže jsme klikal, prohlížel a četl a četl (opravdu) recenze a články až jsem dospěl k názoru že CHCI
Canon PowerShot S5 IS.
Takže mám další sen. (Kdyby se někdo ptal jak to vypadá když má někdo vysněný foťák, mobil, auto a pod.) Jo, jinak vyrábět elektroniku je kšeft jako prase, takže vřele doporučuji začněte něco vyrábět.

Komentáře

Anonymní píše…
Hmmmm myslím, že máš dost dobrý výběr. Já mít prachy tak si taky koupím něco pořádného, ale mě stačí aj ten můj chcípáček:)
......Malá Anonymní:)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Existuje Santa Claus?

Na světě je asi dvě miliardy dětí (osoby mladší 18 let). Protože Santa nenavštěvuje děti Muslimů, Hindů, Židů a Buddhistů, snižuje to počet navštívených na 15%, čili asi 378 miliónu (podle Úřadu pro Populaci). Průměrná hodnota 3.5 domácnosti na dítě znamená 108 miliónů domů, přičemž předpokládáme existenci alespoň jednoho hodného dítěte v každém. Santa pracuje o Vánocích zhruba 31 hodin, díky různým časovým zónám. Předpokládejme, že cestuje na západ (což je logické). Celkově to znamená 967.7 návštěv za sekundu. To znamená, že pro každý Křestaňský dům s hodným dítětem má Santa asi 1/1000 sekundy na zaparkování saní, vysednutí, sestup krbovým komínem, naplnění ponožek, snědení občerstvení, které pro něj bylo připraveno, výstup komínem, nasednutí do sani a přesun k dalšímu domu. Když předpokládáme, že těchto 108 milionů domů je rovnoměrně rozloženo okolo Země (což není pravda, ale postačí to pro naše výpočty) znamená to 0.78 mil mezi dvěma domy, celkově 75.5 miliónů mil, nepočítaje přestá

Klíček v dlani

Vracím se domů po zvláštně prožitém dni a po hodně shibiii večeru s pocitem, že mít postel, která je jen moje, je jedna z nejlepších věcí na světě. V ruce žmoulám obyčejný malinký klíček, který mě dělí od mojí postele a procházím zkrz centrum dění na Baťově, kolme Společenského domu, kde to ovšem žije asi hlavně v sobotu večer.Vidím okna vibrující pod tlakem beatu z diskotéky; refletory prosvítající skrze škvíry mezi težkými závěsy; spoustu mladých lidí čekajících na noční autobus; pobíhající teenagery jen tak v tričku; párečky líbající se na lavičkách; mladíka čůrajícího do porstřed okrasného záhona; partičku, která hraje flašku, ale vítězí ten, kdo se trefí do odpadkového koše z dálky, jinak sbírá střepy. A přehlédl jsem jistě nějaké zvracející za rožkem či v keříku. Ještěže mám svoji postel..

"Tak nám zabili Ferdinanda...

....pardon Voldemorta , paní McGonagalová . " Ač se o tom píše všude, včetně Denního věštce a recenze je na každém rohu, musím se i já podělit o zážitky z kina. Harry Potter a relikvie smrti část 2 ., to je to, čemu říkají vyvrcholení desetileté éry kouzelníka z Bradavic . Předně: knížky sem nečetl, filmy sem viděl všechny tento týden a co mi nebylo jasné sem si našel na Wikipedii. Takže řekněme tak něco mezi čtenářem a nečtenářem, vím toho víc než je ve filmech, ale méně než je v knihách. Co se stane ale na konci, jsem si schválně nečetl, aby mě film taky trochu překvapil, napnul a pobavil. Vezmu to od konce. Když shlédnu film a začnou titulky, mívám dva pocity, znáte to všichni. Jeden je úsměv na tváři, spokojenost na duši, prostě pohoda, spokojenost, film byl super a čumendu sem si užil. Druhý je když si řeknu, tak jako dobré no, ale radši sme mohli jít do hospody . A během filmu mám čas se napít, podívat se kolik je hodin, prostě zábava jak televizní noviny. A tentokrát? D