Přeskočit na hlavní obsah

Vtipná neděle:o)

Atletické závody a probíhá hod kladivem.
Do klece vstoupí Čech roztočí kladivo a hodí 81metrů.
Následuje velký potlesk a reportér se ptá závodníka, kde že se to naučil takhle házet?
Čech odpoví: "Jsem kovář a s kladivem pracuju dnes a denně."
Po něm nastoupí Slovák a dosáhne výkonu 82metrů. Ještě větší potlesk a reportér se ptá na to samé.
Slovák odpoví: "Jsem dřevorubec, pracuji v lese a proto mám takovou sílu."
Jako poslední jde na řadu cikán, opře se do toho a naměří mu 85metrů.
Obrovské ovace a udivený reportér se táže, kde pracuje on.
Cikán odpoví:"Jsem nezaměstnaný."
Reportér se proto ptá, jak je možné, že má takovou sílu?
Cikán na to: Když jsem byl malý, tak mi dědeček povídal, jak ti někdo dá do
ruky kladivo, lopatu nebo něco podobnýho, tak to zahoď jak nejdál můžeš...

Po ulici kráčel dobrý, čestný Róm. Najednou, z ničeho nic, přiběhl k němu zákeřný důchodce, napíchl se mu na nůž a vnutil mu svoji peněženku..

Šejk posílá svého syna na studie do Ameriky. Po 14 dnech přijde dopis. "Škola je dobrá. Všichni spolužáci jezdí do školy autobusem, jen já autem!"
Šejk pošle šek na 500.000$ se vzkazem "Tak nám tam nedělej ostudu a ten autobus si taky kup!".

Rozhořčený Skot píše do redakce jednoho časopisu: "Pokud nepřestanete psát ty hloupé vtipy o Skotech, přestanu si váš časopis půjčovat!"


Jaký je rozdíl mezi českým politikem a baterií? Baterie má alespoň jedno plus!

Přijde poslanec s výplatou domů a začne bankovky vytahovat z tašky.Žena se na to zděšeně kouká a povídá: "Prosím tě, co s nimi mám pořád dělat? Vždyť už jich máme plné skříně a šuplíky. Já už to nemám kam dávat!" A poslanec povídá: "A to si představ, jak to musí vypadat v rodinách, kde pracují oba!"

Děti ve škole dostaly za úkol napsat slohovou práci na téma "Chudá rodina." Dcera milionáře nejprve dlouze přemýšlí a potom začne psát: "Byla jednou jedna chudá rodina. Otec byl chudý, matka byla chudá.
Chudá byla i jejich služka, šofér a zahradník. I jejich kuchař byl chudý..."


Sedí na zahradě chlap a žere jitrnice, tlačenku, prejt... Za plotem stojí žebrák a slintá.
Chlápek se na něj podívá a říká: Chceš kousnout ?
Ano, ano !
AZORE, TRHEJ !!!


-Tati, potřeboval bych nový hard-disk..
-A kouzelné slovíčko?
-Kua!Všechno je dneska zaheslovaný...

Starý Arab žije již pres 40 let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je zde sám a cítí se již starý a slabý.
Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne napsat mu e-mail:
Milý Ahmede,
jsem moc smutný, ze nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, ze kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec
Obratem obdrží odpověď:
Milý otce, prosím tě, nedělej v žádném případě na zahradě cokoli!!!
Schoval jsem tam "tu věc". Taky tě mám rád. Ahmed
Jen pár hodin nato obklíčí dum starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují....
Týž den dostal starý muž ještě jeden e-mail od syna:
Milý otce, jistě je nyní zahrada kompletně zryta a můžeš zasázet své brambory.
Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád.
Ahmed.

Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma. Manželka potřebovala v zaměstnání dokončit ještě nějaký úkol, a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den. Manžel po příletu do Miami v hotelu zjistil, že má ve svém apartmá k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail. Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl a e-mail tak odeslal na špatnou adresu. Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu zesnulého manžela. Její choť byl po mnoho let významný činitel a tudíž přišlo velké množství kondolencí včetně i e-mailem. Vdova se rozhodla poštu přečíst a už po přečtení prvního e-mailu hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi. Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti,uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač. Na monitoru četl následující: Komu: Mé milované ženušce Předmět: Jsem na místě Datum: 16.ledna 2006 Vím, že budeš mým e-mailem překvapena.
Tady totiž jsou počítače taky a já ti tedy můžu o sobě poslat zprávu.
Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla ta moje. Tvůj milující manžel
P.S.: Tady dole je opravdu horko.

Komentáře

Anonymní píše…
Hezké, děkuji za dobré vtípky :-) Povedené!! Jinak zde je odkaz na to videjko z grilování, co jsem slíbil. Jinak Linda už ho má taky!!! ;-) http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/72381/MOV00011.avi_7.28MB.html

Populární příspěvky z tohoto blogu

Existuje Santa Claus?

Na světě je asi dvě miliardy dětí (osoby mladší 18 let). Protože Santa nenavštěvuje děti Muslimů, Hindů, Židů a Buddhistů, snižuje to počet navštívených na 15%, čili asi 378 miliónu (podle Úřadu pro Populaci). Průměrná hodnota 3.5 domácnosti na dítě znamená 108 miliónů domů, přičemž předpokládáme existenci alespoň jednoho hodného dítěte v každém. Santa pracuje o Vánocích zhruba 31 hodin, díky různým časovým zónám. Předpokládejme, že cestuje na západ (což je logické). Celkově to znamená 967.7 návštěv za sekundu. To znamená, že pro každý Křestaňský dům s hodným dítětem má Santa asi 1/1000 sekundy na zaparkování saní, vysednutí, sestup krbovým komínem, naplnění ponožek, snědení občerstvení, které pro něj bylo připraveno, výstup komínem, nasednutí do sani a přesun k dalšímu domu. Když předpokládáme, že těchto 108 milionů domů je rovnoměrně rozloženo okolo Země (což není pravda, ale postačí to pro naše výpočty) znamená to 0.78 mil mezi dvěma domy, celkově 75.5 miliónů mil, nepočítaje přestá

Klíček v dlani

Vracím se domů po zvláštně prožitém dni a po hodně shibiii večeru s pocitem, že mít postel, která je jen moje, je jedna z nejlepších věcí na světě. V ruce žmoulám obyčejný malinký klíček, který mě dělí od mojí postele a procházím zkrz centrum dění na Baťově, kolme Společenského domu, kde to ovšem žije asi hlavně v sobotu večer.Vidím okna vibrující pod tlakem beatu z diskotéky; refletory prosvítající skrze škvíry mezi težkými závěsy; spoustu mladých lidí čekajících na noční autobus; pobíhající teenagery jen tak v tričku; párečky líbající se na lavičkách; mladíka čůrajícího do porstřed okrasného záhona; partičku, která hraje flašku, ale vítězí ten, kdo se trefí do odpadkového koše z dálky, jinak sbírá střepy. A přehlédl jsem jistě nějaké zvracející za rožkem či v keříku. Ještěže mám svoji postel..

"Tak nám zabili Ferdinanda...

....pardon Voldemorta , paní McGonagalová . " Ač se o tom píše všude, včetně Denního věštce a recenze je na každém rohu, musím se i já podělit o zážitky z kina. Harry Potter a relikvie smrti část 2 ., to je to, čemu říkají vyvrcholení desetileté éry kouzelníka z Bradavic . Předně: knížky sem nečetl, filmy sem viděl všechny tento týden a co mi nebylo jasné sem si našel na Wikipedii. Takže řekněme tak něco mezi čtenářem a nečtenářem, vím toho víc než je ve filmech, ale méně než je v knihách. Co se stane ale na konci, jsem si schválně nečetl, aby mě film taky trochu překvapil, napnul a pobavil. Vezmu to od konce. Když shlédnu film a začnou titulky, mívám dva pocity, znáte to všichni. Jeden je úsměv na tváři, spokojenost na duši, prostě pohoda, spokojenost, film byl super a čumendu sem si užil. Druhý je když si řeknu, tak jako dobré no, ale radši sme mohli jít do hospody . A během filmu mám čas se napít, podívat se kolik je hodin, prostě zábava jak televizní noviny. A tentokrát? D